Anotace: I konec cesty lze považovat za cíl.

,,...v hloubi ve skrytu
v nedokonalém rekonvalescenčním úkrytu

v barvě duhy
pod očima kruhy

smutek všude po těle
zatímco se život tváří nesměle

mám proraženou lebku
jak blbka neznámou depku

jsem jako mimóza
bezcenná nudná psychóza

každý okamžik mě nutí jít
a život žít

útrapy se končí když kulka letí srdci vstříc
a rozum nic netušíc

ptám se malé ráže
jaký zákon tohle káže?..,,

Publikoval(a): Lavander, 26.2.2013