Anotace: Jen tak ... napsáno v době, kdy "ministrem války" byla žena (byly ženy), .. stále aktuální...

To když vznikla republika,
armáda se tvořila,
by se v boji vycvičila,
hranice nám chránila.

Nebyla nám pranic platná,
mocnosti nás prodaly,
žádali jsme jenom pomoc,
té jsme se nedočkali.

Ony chtěly vlastní prospěch,
platné jim to nebylo,
Německo ve svém rozpínání,
také s nimi válčilo.

A po válce zase vznikla,
naše nová armáda,
hráli jsme si na vojáky,
pro přehlídky paráda.

Učili nás trochu střílet,
učili nás poslouchat,
chodili jsme na vycházky,
s děvčaty se milovat.

Když nás zase obsadili,
v roce osmašedesát,
velitelé rozkaz dali,
do toho se nemíchat.

Dnes sloužíte v cizích zemích,
už jsou z vás jen žoldáci,
potom domů jenom v rakvích,
řada z vás se navrací.

Ona to však není pravda,
že svobodu šíříte,
sloužíte jen mocipánům,
ani o tom nevíte.

Ale lidé z těchto zemí,
nechtějí vás poslouchat,
oni mají svou kulturu,
každý tam má svou zem rád.

Chtějí míti svého Boha,
a jeho též uctívat,
míti doma hodně dětí,
svojí ženu milovat.

To, že mají hodně nafty,
nemůžeme jim jí brát,
tak se s nimi dohodněme,
budeme jí kupovat.

Proto se snad nezabijí,
oni chtějí také žít,
vždyť jsou to také lidi,
tak je nechme v klidu být.

A vy naši zabijáci,
proč tam vlastně chodíte ?,
když tam na vás stále střílí,
pak se tomu divíte.

Peněz moc vás oslnila,
pánů choutky naplnila,
kde je pravda, kde je lež,
vám to všechno jedno též.

Přestože vám vládne žena,
nechce ani lásku přát,
ve zpěvu byla poražena,
tak musíte poslouchat.

Ona vás tam zas posílá
a vše řídí z povzdálí,
když se domů navrátíte,
tak vám dává metály.

Nechtějme už dnes armádu,
ani pro tu parádu,
nenuťme jí ku věrnosti,
ani pro ty mocnosti.

Chránit zemi, není třeba,
už jsme v srdci Evropy,
vyrábějme raději chleba,
moudřejší to pochopí.

Založme si domobranu,
to když přijde povodeň,
pomáhejme vlastním lidem,
tak si lépe povedem.

Publikoval(a): děda včela, 1.3.2013