Anotace: Další z mých textů...

Každý v sobě kus přírody má
hlavně však pan Sně-hu-lák!

Sečtělá osoba středního věku
oděn je nevýrazně v odstínech šedi
ten, kdo ho potká, říká, že je podivín
a on pouze kráčí - do obchodu pro rohlík

Rohlík!

Já ho viděl, já ho znal - chodil jsem s ním na pivo
byl jsem vlivům jeho mouder - vystaven - přestavěn
a viděl jsem v něm vzor všech vzorů - nechápal jsem...
jak může žít skrytý světu - skrytý zraku lidí?

Byl jsem moudře ujištěn, že ve skromnosti leží vše
když člověk vesmír obsáhne - je už navždy sám.

A tak jsem přestal hledat Pána - do sebe se uzavřel
co je život Sněhuláka - kam to všichni směřujem?

Jednoho dne byla středa - venku obyčejný den
zjistil jsem, že Pán je mrtev - nadobro už odešel
v jeho tváři bledé byl přeupřímný úsměv
dávno zjistil všechno o všem
snad jen o smrti nic nevěděl.

Publikoval(a): Averzus, 7.3.2013