Anotace: Dnešní ranní rozhovor mě uvedl k neutichajícímu pláči... Srdce mně rvou Tvá slova, ač chěla bych je slyšet tisíckrát zas a zanova... líbat se a milovat... mazlit a škádlit jeden druhého. Půjdu však cestou svou. Nech mě odejít :´o( snad má to takhle být...

Chtěl by sis se mnou povídat,
s mou nahotou
znovu se potýkat.

„Lásko, neodmítej mě“

Svému srdci a citům já lžu,
s odpovědí
v slzách se zas přu.

„Lásko, to ne, neopouštěj mě“

Nech mě, drahý, prosím jít,
hořký kalich,
už jen já budu pít.

„Ne, patříme k sobě, miluji Tě!“

(tohle mi už neříkej,
být beze mě…
…na to si teď,
drahý můj, zvykej)


Copyright © 2013 NikitaNikaT. (+ můj ex? přítel)

Publikoval(a): NikitaNikaT., 15.3.2013