Anotace: mé pocity při bungy...

Na okraji můstku, hledím do prázdna,
nohy svázané jen kouskem lana
Osmdesát metrů mezi mnou a zemí,
musím si říkat- nic to není!

V hlavě však myšlenky bloudící,
život a smrt mají jen tenkou hranici
Mezi mnou a ničím jeden krok,
mezi mnou a prázdnem jeden skok

Pocity naprostého zděšení
a zároveň silné vzrušení
Cítit strach - NE proč?
Zavři oči, 3,2,1, SKOČ!

Už není cesty zpět,
roztáhni ruce, buď volný, LEŤ!!

Publikoval(a): Claire_CZ, 19.3.2013