Jen stěží ty dny přežívám
Jen stěží ty dny přežívám
s každým ránem srdce puká
neb nikdo jej se mnou nesdílí
a po svítání už jen muka
jak kdyby zaživa mě zazdili
tam trápení osudem mým
kde hynou i naděje poslední
kde v samotě se utápím
ačkoli duše má o lásce sní
jen stěží ty dny přežívám
kdy srdce souží hladomor
jak smutné když je člověk sám
a marným stává se jeho vzdor
jen stěží ty dny přežívám
kdy moře slz se kapkou stává
samota bolí - přísáhám
i víra má již boj svůj vzdává
Publikoval(a):
James Libustka, 29.3.2013