Osudová
Osudová
Za předlouhých nocí
klidně hrávali jsme šachy,
v oknech korunky oloupených světlic
zatoužily po lepších osudech.
Zasklená Madona
oči steskem klopí.
S chodidly opřenými o tvá záda
dechem hladila jsem nárty,
vsedě s vlasy rozjívenými
temné slunce vdechy křtilo.
V Afroditině zahradě
zůstala jsem sama.
Publikoval(a):
Lugilla, 2.4.2013