Anotace: Tuto lyrickou poměrně krátkou baseň jsem psal dost dlouho, asi 45 minut. Pojednává o umírající dívce ve sněhu.

Bílá jak lilie, -
Leží v třpytivém sněhu.
Bez pohybu, beznadějná
Chci užít její něhu.

Snad na té –
Bílé zářící pláni
Nebesa protrhne sluneční svit.
Snad její tváři –
Dá vánek a oslnivá zář
Naději se probudit.

Snad na té –
Bílé žalostné aleji
Mráz prorazí šlechetný princ.
Snad ani větrné proudy –
Svými jazyky sužovat nechtějí.
Snad její rty pusa pohladí,
Pevná ruka jí povíská zlaté vlasy. –
Snad konec v té nesmrtelné naději,
Někdy nastane.

Snad na tom –
Rozlehlém perleťovém moři
Mýtická archa se objeví, -
Z níž láska, - naděje, - štěstí, - a vůle vystoupí
A vše sroste v jeden kmen – v jednu ctnost,
Kde spanilé krásce, -
Ze spánku se uleví.

Publikoval(a): gogoslav, 7.4.2013