Anotace: Přestože v Já se nevzdám jsem byl optimista, teď jsem jen realista a pesimista.. Ale naděje přeci jen zůstává..

Stále níž...

Minuta se střídá s minutou,
a já padám stále níž..
Vše co pro mě bylo jistotou,
je pro mně můj dřevěný kříž.

A já stále padám níže,
nemohu ten pád zastavit..
Kéž bych zbavil se té tíže,
mohl se všemu čelem postavit..

Kéž bych mohl napravit své chyby,
mohl jenom vrátit čas..
Být zas s dívkou co mi chybí,
na její rtíky jí líbat zas..

Dívat se do jejích modrých očí,
nepřemýšlet proč ke mně chová zášť..
Kdy už všechno tohle skončí?
Kdy nebudu mít s nápisem: hajzl plásť?

Já spoustu chyb svých vědom si byl,
a doufal že taktéž byla si i ty..
Já nevědomky všechnu lásku zabil,
já ztratil na vždy tvoje rty.. ;(

Padám, však dno nenacházím,
padám do tmy, samoty..
Po dopadu velmi tvrdě narazím,
narazím na dno, do prázdnoty..

Publikoval(a): stix, 8.4.2013