Anotace: Rok starý blahopřání, co jsem objevil dneska.. Bylo jaro a ex-přítelkyně měla narozeniny, napsal jsem jí blahopřání... Bohužel lyrika mi moc nejde.. :/

Jarní kvítek

S potichým lupnutím se ze sna probudil,
malinký kvítek za slunečního svitu,
roztomilý úsměv na tváři se mu vyloudil,
slyšíce tu jarní přetajemnou suitu.

Zaposlouchav se ve vody tiché bublání,
tekoucí kolem jeho rodného stromu,
však vyrušilo ho náhle tiché cvakání,
to dva mladí lidé spolu vyšli z domu.

Chlapec a dívka za ruku se držící,
jdouc spolu do rozkvetlého sadu,
on jí stále do modrých očí hledící,
ten pohled na ně nemá žádnou vadu.

Lístky květu se zavlněly ve vánku,
stejně jako dívčiny světle hnědé vlasy,
kvítek již zcela probuzen ze spánku,
nemohl si nevšimnou její vyjímečné krásy.

Bez hlesnutí se zájmem poslouchal,
o čem si spolu povídají,
Ohromen pak jen dále naslouchal,
těm veršům z nich dech se tají:

" Roky plynou bez ustání dále,
avšak ty jsi víc a více krásnější,
láska ať je s tebou stále,
ať jsi vždy ta nejšťastnější.
Osmnáctá jsou nejlepší léta,
proto užij si je ve zdraví,
všechno zlé ať sejde z tohoto světa,
ať zlé se v dobré napraví. "

Zarůžověl se lehce smutkem,
že pro ní nemá dáreček,
však napravil to zoufalým skutkem,
odtrhnul se od stromu, troufalý kvíteček.

Spadl dívce do rozevřených dlaní,
jako dar od matky přírody,
nyní je ozdobou dívčiných skrání,
bylo to v květnu, u vody..

Publikoval(a): stix, 12.4.2013