Den
Den
Usíná vše zlem živené
a mlčení nadsoumračnou hladinu
ladně lačně prostírá.
Park dozvonil o zbytky mrazu
pod okenicemi se krasopisně rozepsal
nespím a z písmen motám souznačí.
Ten neslyšený zlodějíček
spolknul krvavějící měsíc nad ránem
a toužebné chvění strun
kdosi na krku mi vyladil.
Publikoval(a):
Lugilla, 12.4.2013