Anotace: Dnešní dílo..Věnované mé lásce..

Bloudím světem jako slepý,
jako bych hledal,
co však, to ani nevím sám.
Z mysli jen rozbité střepy,
co dokupy jsem nedal,
samoten je nikdy neposkládám.

Trmácím se štrekami všemi,
k smrti unaven,
o svoje nohy už zakopávám.
Víc a více do pláče je mi,
na samé dno uvalen,
já však bloudit nepřestávám.

Neustanu, ať stojí to co stojí,
i přes všechny strasti,
přes nezmaru a beznaděje pocity.
Neustanu, dokud střepy se nespojí,
dokud nedojdu do věčnosti,
věčností, kterou jsi mi ty!

Publikoval(a): stix, 13.4.2013