Anotace: krásné - mladé - naivní vzplanutí...

Ohnivá slůvka ze Tvých rtů
jemně mi vplétáš do vlasů.
Já naslouchám tiše a usínám,
tak krásně mi napovíš, co dávno znám
jak milovat mám.

A pak se schoulím, tak něžně do náruči Tvé
i srdce mě laskavě obejme.
Tajemný úsměv pohladí
i rozbitý svět už tolik nevadí,
láska si poradí.

Ráno mě polibkem probouzíš
slunce už stoupá výš a výš
mraky se na nebi rozplynou
a já jsem tou rozkvetlou krajinou
Tvou vinou
tak krásně rozkvetlou krajinou.

Publikoval(a): Soptík 13, 24.4.2013