Popel a chmýří
Popel a chmýří
Nejsem tady – jen prázdná židle
spadla za hranici vjemů;
tíže zvuků opadaných ze stromů
prokvétá mé tváře.
Dva odřezané prsty lučištníka
v krabičce plné melancholie
jsou středobodem i hranicí,
která zbyla jen na obtíž.
Nejsem poezie – tolik chci být;
nebo jen zvukem hodin,
nabubřelým lokajem času…
Publikoval(a):
Lugilla, 25.4.2013