Anotace: Tuhle báseň jsem vytvořila pro moji nejlepší kamarádku a sestřenici, které umřel táta.

Korále které držím já,
do vzpomínek se propadám,
do těch, které mi připomínají tebe,
ty tati se na mě díváš z nebe.

Svého života sis nevážil,
celý život prochlastal,
svou ženu málem umlátil,
proč si s tím jenom nepřestal.

Já vím že měl si mě rád,
tvoje chyby ti já ale neodpustím,
že moje matka se tě musela bát,
jako ty já nebudu, tomu já nedopustím.

Můj život bez tebe byl celkem krásný,
moji přátelé mě drželi nad vodou,
tak proč tebe vídám a píši do svých básní,
v tomhle mi jenom slzy pomohou.

Vzpomínky na tebe bych ráda zahodila,
aby se už nevrátily nikdy zpět,
kvůli tomuhle jsem čas promarnila,
ale teď už vím že život není med.

Z posledních sil už nic nezbylo,
ted čtu si života slovníček,
jediné co mi po tobě zbilo,
je malý dřevěný Rákosníček.

Publikoval(a): beautiful2903, 28.4.2013