Anotace: Touto básní jsem se snažila vyjádřit svůj vlastní pocit z dosavadního života. Je to pohled na to, co se událo a zamyšlení se nad budoucností.

Znám vodu a její sílu v pádu,
znám vodu a proti ní barikádu.
Znám oheň, jenž voda snaží se přemoci,
znám bolest, jež objeví se z nemoci.
Znám štěstí, co lidem mění tváře,
znám smutek a slzy do polštáře.
Znám průvod jdoucí do ulic,
i když znám hodně, neznám nic.

Znám slunce, co světlem, žárem plane,
znám vítr, co velkou silou vane.
Znám zoufalství, pro něž dělám divné věci,
znám radost, pro níž žiji, přeci.
Znám lásku, za kterou bych život dala,
znám smrt, která mi ho málem vzala.
Znám přátelé, co mi vyjdou vstříc,
i když znám hodně, neznám nic.

Znám smích, ten krásný, malých dítek,
znám čisté mysli jenom zbytek.
Znám bílý sníh a krásné snění,
znám tmu a strach a zapomnění.
Znám hudbu, která hladí v uších,
znám tóny znící v křídlech muších.
Znám bloky, co jsou plné skic,
i když znám hodně, neznám nic.

Kolik je mnoho a co je všechno?
Mám znát, co vím, nebo vědět víc?
Ach, radu hledám nade všechno.
I když znám hodně, neznám nic.

Publikoval(a): that one, 29.4.2013