Anotace: ...

Uvěřila jsem v hojivá pohlazení
ve zmatku všedních dnů,
jsi tak blízko pulzujícím pocitům,
že dveře k nim se bojím otevřít.

Mezi hrnečky a čajovými lístky
vídám náznak pohledu;
možná dohnala mě představivost
možná ironie neexistujících náhod.

Pronikavý záblesk přišel z neurčita,
však cesty se už dávno propletly.

Publikoval(a): Lugilla, 8.5.2013