Anotace: Ze života...

Jsi pro mě strom,
chci vodu ti dát,
já blesk, ty hrom,
pro strom jsem kat.

Potřebuji tě a přitom nenávidím tě

Jsi pro mě bříza,
hladím tvou kůru,
chybí ti míza,
nesmíš být vzhůru.

Chci tě a přitom nenávidím tě

I když jsi čistá
jak z lilie květ,
tím si buď jistá,
že ničíš můj svět.

Mám tě rád a přitom nenávidím tě

Tečeš mým životem,
já jsem tvá přehrada,
zbytečným bojkotem
nenávist převládá.

Miluji tě a přitom nenávidím tě

Nechápu, jak se to mohlo stát,
vše se naráz obrátilo,
už mě nechceš milovat,
a já chci ze záporu klad.

Nenávidím sebe a tebe budu navždy milovat

A budu marně vzpomínat,
jak našla sis mě, svého prince,
čekat, brečet, přežívat
s vidinou brzkého konce.

Byl jsem tak hloupý, že lásce své životní jsem ublížil

Sbohem má princezno, smířuji se s osudem,
nelituju těch let, bylo to s tebou krásné,
lituji toho, že spolu už nebudem,
trest doživotní patří mi, teď duše mi zhasne.

Publikoval(a): mh109, 12.5.2013