ruce z větvoví
ruce z větvoví
Jsme jako stromy do země vrostlí,
však každý v jiné zahradě,
každého jiná hlína hostí,
jsme přikovaní v ohradě.
Větvemi saháme až k nebi
a máváme si do dálky.
Divoký vítr spojenec
nosí nám z listí obálky.
Na podzim všechny padnou k zemi
jak chlapci v první linii.
Když poznáme je mezi všemi
tak nasládle nás opijí.
A na jaře nám zpěvní ptáci
svá hnízda svěří do dlaní.
Ti ptáci , svědci naší svatby,
jsme dávno jimi oddáni.
Publikoval(a):
Doradolanska, 13.5.2013