Anotace: dvě básně pro Anetku,učení a nebo strátu.

Na protivný učení,
posílám něžné pohlazení.
Pár sladkých pusinek,
jako miminkům od maminek.

Věrné a lásku plné objetí,
na před stresové uklidnění.
A sebe k Tobě do postýlky,
aby jsme se k sobe přitulili.

Tak ať to učení utíká,
jsi má poslední a jediná.
Milovaná láska krásná,
ke mě jediná přítulná.

Scházíš mi motýlku nádherný,
co lítá na světe jediný.
Je krásný,až k zaslepení,
je moc vzácný,k nezaplacení.

Ztráta
Neboj neztratil jsem,
znám cestu lásko k Tobě.

Chci běhat s Tebou v loukách plných růží,
a láskou, štěstím mít oči rozzářený.
Mám tu krásný výhled do nádherného parku,
už se vidím s Tebou a s maličkým, jak držíme ho za ruku.

Rozkvétají tady stromy krásné,
ale radši bych se koukal na Tvé tváře.

Publikoval(a): Castly-Roman Propper, 14.5.2013