Zámotky snů
Zámotky snů
V poklidných starých trámech
mezi netopýrem
a úbělem křídel jitra
ryla jsem si verše do dřeva
o nekončící lásce
o vůni pečiva
z kuchyně
a bosé nohy mě zábly
záblo mě i malé okénko
za ním leskly se zámotky snů
na které jsem nemohla dosáhnout.
Publikoval(a):
Lugilla, 14.5.2013