Známo v neznámu….mě samotné
Známo v neznámu….mě samotné
Anotace: co mě zasáhlo a je ve mě stále...
Známo v neznámu….mě samotné
V posedlosti hříchem zpitá,
Přemýšlím nad životem,
V náruči, co neodmítá, je tím hlavní pilotem!
Ten let je průduch bez citu,
Čas oblečený do touhy,
A já v tom letmém pocitu, uspokojím chtíč pouhý.
Neznám ho, je bez bot, bosý…
Nahý je a zcela sám,
V tom osloví mě opět kdosi,
Ve tváři strach, co dobře znám.
Den je šacen bílou nocí,
Hvězdy zhasly, šly už spát,
Noc má ten čas ve své moci,
Chce si s námi už jen hrát.
Blíží se tak tiše k nitru,
Dotek mrazí v něžném hříchu,
Probouzím se v novém jitru,
Neslyším nic v tom ranním tichu.
A tak prosím, neodejdi…
Ukryj ten čas v potu dlaní,
A most bez viny klidně přejdi,
S hlavou vzhůru v odhodlání!!!
Publikoval(a):
LindaStej, 16.5.2013