Anotace: Labuť

Jsem jako labuť polapená,
která světu nevěří.
Bez Tebe poloprázdná, nebo poloplná?
To jenom čas prověří.
Tebe miluji, po Tobě toužím,
ale ta labuť se stále bojí a souží..
Chtěla bych být s Tebou v radosti i bolesti,
cestu životem si proklestit.

Nechci Tě ztratit
a nenechám se o Tebe připravit.
Jsi jenom můj jako já jen Tvá.
Tak to má být
a staň se, co má se stát.
Jsi moje láska,
zimní, jarní, letní i podzimní.
Mrazíš i pálíš,
jsi dnem i nocí,
alfou i omegou,
mou fata morgánou.
Tvé oči, Tvá ústa..
Nechoď, zůstaň!
Zůstaň a stůj při mně,
na oplátku já budu vždy při Tobě.
Nemohu uvěřit, že Tě mohu milovat ještě víc.
S Tebou se nebojím snít,
ani hledat rub a líc.
Tohle je vše, co jsem chtěla říci.
Miluji Tě, lásko!
Ano, Ty, Lásko,
jež jsi se zaryla hluboko v mém srdci..

Publikoval(a): pampeliška semišová, 18.5.2013