Anotace: Láska a zklamání..

Když rozum velí jít,
srdce stát,
když člověk začne přemýšlet,
koho má vlastně rád.

Co dělat, když hlava ví,
že nesmí milovat,
když po nocích sní,
ale srdce ji odmítá poslouchat.

Radost z toho,
co přináší láska,
smutek z toho,
když odchází.

Stále stejná melodie,
stále stejný v mysli hlas,
život je jak parodie,
jak jeden šedivý vlas.

Tisíce otazníků,
tisíce slz utřených kapesníkem,
tisíce zbytečných dopisů,
tisíce nocí nad památníkem.

Pár slůvek pro jeho radost,
pár slůvek na probuzení,
aby o mně neměl starost,
měl jen v noci hezké snění.

Jak ho touha volá,
jak ho prosí,
aby se vášeň oživila,
když půl mého srdce nosí.

V očích mám lež,
a lhát budu dál,
říkat.. „ Jen si běž “
vždyť to sis přál..

Publikoval(a): Moog, 18.5.2013