Básničky, Poezie, Verše

v

Rakovina

Rakovina

Ruce se jí klepou
kosti v těle se jí drtí
marně bojuje s rakovinou
na konci odchází s prohrou
já pociťuji snahu marnou
pak na rodinné přání
do éteru
v podobě popelu
vzletí…..

….ze zlého snu se probudím
z postele se vymaním
čelo si otřu
obličej namočím
v klidu se vymočím
slušně se obleču
do lékařského roucha
snad to není psychická porucha…

….do práce se plahočím
vozem nemocničním
diagnózu musím jí sdělit
že rakovina jí chce život zkrátit
vím jak těžké to je
unést tu zprávu drtivou
když žena to moje je
a já rochním se cestou blátivou
když vidím jak mizí mi před očima
jak bolestné je to pro mne
když marnou naději jí dávám
jako tělo bez duše jí vídám
jako by nebyla to ona
a já zvolávám PROBOHA …
…jak život dokáže být krutý
Publikoval(a): Zachariáš Lukáš - Nemo, 22.5.2013
Přečteno (300x)
Tipy (6) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: cécile, děda včela, Kytka62, Retor

Spodek

Stránka generována 22.12.2024 19:33
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti