Anotace: Hvězdy nám mohou tolik říct a tolik ukázat a ani si to neuvědomujeme..

Když k nebi vzlétly hejna ptáků,
jež křídly rozvířily prach,
rozmetly špatné úmysly mraků,
a zvony zvonily na poplach.

Byla jsem osvícena spoustou múz,
to jednou, snad platné mi bude,
na nebi září souhvězdí Velký vůz,
co všechno z vesmíru zbude?

Hvězdy, jež spadnou každou chvíli,
komety s rozevlátými vlásky,
chytá anděl síťkou na motýly,
skládá z nich písně plné lásky.

Všímám si naší galaxie,
na nebi svítí Casiopea,
do rtů vlévá se mi poezie,
hvězdy, jež září jak krovky skarabea.

Časem pohltí nás černá díra,
vše pozoruji malým triedrem,
snad uchrání nás v Boha víra,
než utoneme Slunce vedrem.

Publikoval(a): Moog, 23.5.2013