Anotace: .... obavy?!

Z posledních pocitů


Až opět přijde pedagog,
jenž chodí s nosem vzhůru,
pod cedulkou „demagog“
ať vstoupí na vládní půdu.

Říká stále: „Nebifluj,
mozek svůj snad máš,“
však neslyší-li ten svůj hnůj:
„Posaď se a příště víc se snaž!“

Má túra končí zkouškou státní,
včil k pochybnostem mě to svádí,
zda vůbec stvrdím svou dospělost,
neb výhružek slyším kol víc jak dost.

Obavy mám hlavně ze sebe,
poněvadž už vím, že nevím,
a ostatní – svědomitě kývají,
když tak pýchou svou se opíjí.

Občas strach nahání mi historie,
která se jakoby v kruhu opakuje
a pakliže opět nastane ona krize,
co tu po nás nevědomých zbude?

Publikoval(a): Kateřina Svobodová, 24.5.2013