Každodenní
Každodenní
Nechci se vrátit do chladu noci,
kde nepluje představa očí,
které čtou mé řádky
i to, co vyslovit neumím.
Hvězdy jsou jasné a voda v jezeře studí,
přesto namáčím si chodidla
a vidím, jak ze šťastného měsíce nad obzorem
do snů mi odkapává vosk.
Nechci se vrátit do chladu noci;
milostná zákoutí laviček a opadavých stromů
lesknou se na druhém břehu jezera,
stejně jako tvář, kterou toužím pohladit.
Publikoval(a):
Lugilla, 28.5.2013