Anotace: Po nejedné jízdě nad ránem...

V červenobílé šalině Haničce
píšu tužkou na displej v Komíně
nad ránem lásce
jak ji miluju
a Kéjvinu Klajnovi každý večer závidím
že on je s ní a já si o ní sním
a je to truth jak Brno


Dobrý den přepravní kontrola

vy jste mi chyběla
hned to bude


kde jsem přestal
šalinkarta zatracená kde je
vždyť jsem ji měl včera v ruce


když bude změna
jak rád uvítám endorfin
mít tak černý sako třeba ze sekáče
na jeho klopu od radosti
přišpendlil bych bílou stužku
bílou stužkou světu oznámil
jak je na tom bledě můj splín
že nevydrží do malin
když bude změna
už to vidím
jak ho nesou bradou vzhůru
bude pochovaný v mý hlavě
bude ležet až tam vzadu
jak se říká
u zdi sebevrahů
pod těžkým náhrobním kamenem bez nápisu
jeden nikdá neví kdo všechno je schopný
vstát z mrtvých po Kristu
a bude mít na sobě nejmíň dva věnce ze smutněnek který
čas odplaví radostným slzopádem
a štěstí se navratí ke břehům Svratky

no vidíte tady je

jak to bylo
když to splín přežije
ten funus nebude

co se na mě tak díváte

budu jezdit Brnem cik cak
v oku z toho bude tik
už mě i nohy brní
když nebude změna
napíšu černou tužkou do komína
že u Svratky začínají maliny nakvétat
že je na tom můj splín bledě

ale ty se to nikdy nedozvíš

Publikoval(a): Tonyend, 31.5.2013