Davidovi

Anotace: Krátká báseň synovi

Tvou ruku vkládám v svou,
jen chvíli ještě spolu zůstanou.
Rozloučíme se s věkem,
ty křídla budeš mít.
Já držela bych tě moc nízko,
ty k nebi poletíš.
Však až zas slétneš na zem,
já jako zem tvá budu tebe hřát.
A tak půjde pořád den za dnem,
jednou, dvakrát, tisíckrát.