Anotace: Mnich a déšť

Mraky jsou stále zataženy,
prší a kapky padají z nich.
Silou jsou k zemi taženy,
Tam kde stojí opuštěný mnich.

Padá první přímo na něj,
smutně hlavu zvedá.
Tuhle píseň v hlavě měj,
co mu dnes v noci spát nedá.

padá druhá na roucho tmavé,
píseň nese a zpívá,
byl čas smutný a krvavý,
ale i ten dobrý konec mívá.

Na kříž v ruce třetí padá,
stéká jako slza chladně.
přičemž tato noc je ještě mladá,
ale pomalu a jistě odchází ladně.

Svírá mokrý kříž pevně,
zvedá ho k ústům rudým.
Modlí se zjevně,
k lidem chudým.

Odchází se svým srdcem dobrým,
Dále v dešti jít musí.
I s roztrhaným rouchem mokrým,
stále žal a smutek v sobě dusí.

Tu píseň stále slyší,
kdykoliv dopadne smutku kapka.
Jeho cesta má účel vyšší,
bohužel na cestu má jen dvě jabka.

Tak málo stačí dobrému člověku,
aby šířil pravdu a radost.
tohle je cesta k novému věku,
Mít k ní oddanost.

Publikoval(a): index36, 5.6.2013