Anotace: Zkrátka nebudu popisovat svoje básničky, nejde mi to, nebaví mě to, nechci to dělat a připadá mi to ve všech ohledech nepopsatelné.

Armáda chmur,
ze stínů útočí.
Štěstí svou mincí,
zas jednou roztočí.

Nikdo nemá pravdu
a nikdo se neplete.
Realita sama,
bič si na nás uplete.

Pravda jest jen pojmem,
lež jen jinou verzí.
Znavení jsme bojem,
vzdáváme se slzí.

Lež je jako pejsek,
pravda jest jak skřipec.
Prochází se hejsek,
zatneme mu tipec.

Nevím co říct,
mohu lhát.
Není však už,
o co stát.

Můžu říct pravdu
a potom brečet.
Nebo jen bez slz,
potichu mlčet.

Toužím jí říct,
že jí mám rád.
Bojím se však,
zemřít sám.

Políbit jí,
nebo s ní mluvit.
Miluju jí,
začínám bulit.

Trpím tím
nevíš jak.
Temný stín,
zakrývá vrak.

Jen jeden pokus,
jen jedno zklamání.
Pohřební zvon,
potichu vyzvání.

Publikoval(a): eurius, 14.7.2013