Anotace: ...

V bázni boží a v područí lásky
malovali na džbány s vodou
své rozporné, divoké dny,
nevyzpytatelné obrazce žití a umírání.

Když jí pak tváře znachověly vzrušením
neuměla ani dopočítat mince,
jež tak propastně ji dělily
mezi nechladnoucí lože a kostelní bránu.

Sedm kopretin dal malíř ženě k svátku
pak oprášil paletu a odešel do pouště;
v posedlosti nezachytitelností
zobrazil jen předěl vprostřed prázdnoty.

Už otrhala všechny květy
v zoufalé snaze zjistit, zda má ji rád;
otrhala pro jistotu i listy břečťanu,
které po zimě pokryly dům.

Publikoval(a): Lugilla, 15.7.2013