Anotace: Někdy to tak bývá...

Ta pravá


Měsíc jasně svítí,
a nebe plné hvězd,
tam ta pravá na mě čeká,
na jedné z milionů cest,
snad jí ještě potkám, snad jí ještě zřím,
až protrpím vše, až projdu tímhle vším.

Až protrpím vše, až projdu tímhle vším,
tak konečně pochopím,
už se mi rozjasnila mysl,
že s tou dívkou vedle mě mi život dává smysl.

Až přijde Máj a přijde lásky čas,
přijde ta chvíle,
kdy uvidím svou milou zas,
až příroda se probudí a růže začnou kvést,
přes všechny ty překážky mě má milá bude vést.

Těším se na zimu a na svátky vánoční,
budeme spolu u krbu a já přitisknu se k ní,
venku hustě sněží, ale nás netrápí mráz,
těším se, až uslyším její sladký hlas.

Lásky hora, srandy kopec,
léta letí, už je konec,
odešla s ním pryč, odešla s ním dál,
vždy ji budu milovat, vždy jsem o ni stál.

Publikoval(a): Pounty, 25.7.2013