Anotace: psala jsem to na táboře....tak snad...:D :D

Utíká,peláší,běží..,
už ale bohužel stěží.
Nestihne dohnat svůj oběd...
zas bude hlady trpět...
Takhle už to de třetí den
škoda že neumí tlapami rozdělat oheň.
Náladu má jen a jen smutnou...
před sebou vidí jen krajinu pustou.
Zdá se ,že brzy hlady zemře..
a to je kvůli té naivní couře.
Leží bez hnutí uprostřed lesa...
jeho sebevědomí nebezpečně klesá.
Ona toho lituje...,
svědomí své zpytuje...

A tak končí má báseň..
pokřtěná žalem a strachem...

Publikoval(a): Krvavá Mary, 26.7.2013