obrazy mlčenlivých fantazií
obrazy mlčenlivých fantazií
Tak často proplouváš mým sněním,
pastelový umělec na okraji výšin,
sám ve svém vlastním obrazu
kouzlí přebohaté světy.
Za oponou z mléčně bílé pěny,
vzduch i verše jsou ryzí;
temnooká zahrada přivírá víčka
a fouká do přání, která nedokáže splnit.
Starosti a smutky ráda nechám stranou,
abych Tě mohla vést cizími městy a dvory,
slovy, která v knihách nenajdeš.
Zlom času neztmavnul na hodinách
a s přicházejícím ránem intimní slunce
pomalované mapy lepí do oken.
Publikoval(a):
Lugilla, 28.7.2013