Zabiju se až zítra
Zabiju se až zítra
Šel jsem městem
A viděl ta slova,
Ta slova znamenala smrt.
V šedi trapných dnů,
Ubohé volání,
Mrazení v zádech,
Pocity na zvracení.
Jen se rozhlédni a pozoruj lidi,
Jde z nich hrůza,
Ty oči, ach ty oči –
Tak chladné.
A na staré kamenné zdi křídou napsáno,
Trochu nervózním písmem,
„Zabiju se až zítra“.
„Zabiju se až zítra“.
Volání z hlubin duše,
Volání o pomoc nejtišší,
Které už nikdo neslyší.
Publikoval(a):
snílek z Olomouce, 2.8.2013