470. Natřeni odstínem pohrdání
470. Natřeni odstínem pohrdání
Nezlob se na mne
nemohu zas spát
podej mi ruku
a prohřej srdce
úsměvem
jaký máš jen ty
vyjdeme ven do světa
a pohledy cizích očí
sledovaně vypoví
ten zvláštní výraz ve tvářích
neboj se jich
jsem tu s tebou
nemají rádi barvy
-vím to stejně jako ty
tak nezlob se na mne
že nemohu spát
/osedlám koně za úsvitu
a proletím keři Baka
kopyta smáčená pryskyřicí
odhalují čisté křišťály/
tohle město je zvláštní
ale zkusíme to změnit
přátele sama vyber si
jen nepospíchej
neboj
jsem tu s tebou
...tak procitni a vstaň
Publikoval(a):
Robin Marnoli, 8.8.2013