Šeptám ti
Šeptám ti
Anotace: ...když bílá bříza větve rozšumí...
Šeptám ti o sobě,
všechno to, co cítím zakořeněná v zemi,
kolik vody mi pod nohama protéká
a kolikrát jsem viděla měsíc v úplňku…
Šeptám ti o sobě,
o severních větrech, co mne míjely,
o slunci probouzejícím mou jarní touhu
a o zelených listech plných nadějí…
Šeptám ti o sobě,
o rozverném tanci sněhových vloček,
které chladily mé vyhublé větve,
i o jemném lechtání křídel motýlů…
A cítím, jak hladíš mou bělostnou kůru,
hebkou, pevnou a voňavou…
vím, že slyšíš,
vnímáš
můj šepot,
přání a touhy,
radost a něhu…
A můj úsměv je tvým úsměvem,
člověče…
Publikoval(a):
Cecilka, 13.8.2013