Anotace: Opět vkládám dílko o lidském životě. Vím, že je smutné, ale i ten je součástí života. Moc oné osůbce držím pěsti, aby už měla jen radostný a krásný život.

Hodiny a hodiny u okna sedí,
modrýma očima k nebi hledí.
Síly se ztrácí, nemoc se vrací,
v těle se honí ohniví draci.

Hlava bez vlasů, propadlé tváře,
kůže bílá okolo sluneční záře.
Je ještě mladá a přece tak stará,
chtěla by žít, ale ubývá pára.

Tiše se modlí nahoru k Bohu:
„Zůstat ještě chvíli, prosím mohu“?
Možná se zázrak stane
hrobníkovi z lopaty třeba vstane.

Razantní léčba tělo drásá,
přichází vymodlená spása.
Rytíř na bílém koni dorazil,
stvůru v jejím těle porazil.

Modrýma očima k nebi se dívá,
dívka s copem zlatavým.
K milému se choulí a píseň zpívá,
tichým hlasem medovým.

Publikoval(a): Marci-Tami, 14.8.2013