PO MEJDANU
PO MEJDANU
Vědomí se pomalu plíží zpět,
vím jistě,že dvakrát dvě je pět,
vím taky že se u mě myším daří,
zrovna pár bílých na stole mi paří.
Však nevím proč na lustru visí mé trenky,
a proč mám na sobě ty kalhotky Lenky,
proč papoušek divoce skáče v kleci,
a vříská tak už vstávej přeci!
Proč v hlavě pořád projíždí mi vlak,
proč v akváriu rybky plavou znak,
proč k foťáku vždy jenom patřil stativ,
tak proč je na něm teď ten preservativ?
Na vzpomínky je dnes mozek krátký,
paměť odmítá se prostě vrátit zpátky,
papoušek se křižuje,asi na smrt příprava,
včera tudy prošla,snad křižácká výprava..
Publikoval(a):
Smiling, 17.8.2013