Básničky, Poezie, Verše

v

Lunace

Lunace

Ukazuje mi nějakou kartu
a pak pokládá ji zpět,
Matka Měsíce
dítě zaostalé a šťastné.

S nadcházející noci
kdosi z těla mi oděv snímá,
nevidím mu do tváře,
když rty na šíji pokládá.

V rukou mám díry bez krve
v nichž prach ulpívá,
nestav prosím oltáře,
obětí netřeba

snad jen…počkej
až měsíc kousek ubude
Publikoval(a): Lugilla, 19.8.2013
Přečteno (69x)
Tipy (10) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: Retor, Mochomůrka, Marcone, Marci-Tami, Robin Marnoli, qala

Spodek

Stránka generována 18.11.2024 03:43
U nás jste dnes prohlídl(a) 1 stránek.
roboti