Opuštěný a chtěný
Opuštěný a chtěný
Anotace: Cokoliv lepší, než být sám.
Les voněl deštěm a čerstvou hlínou
z jeho vlastního hrobu.
Seškrábal z nohou vlhké listí
a vstal. Praskot starých kostí
a jeho dech si pohvizdoval píseň,
co byla v tom tichu slyšet krásně,
až strašidelně nahlas.
Žlutý, ojíněný kašel
A možná trochu plačky.
Šel.
Na cestu, kde ještě včera
hrály si děti na Karkulku.
Teď jen vlk klidně ohlodával
to červenočervené maso.
Jak od babičky.
V zoufalém pokusu o útěk
té vlčí nevšímavosti,
hodil po něm své srdce.
Hnán svou nenažraností,
vlk ho v letu chytil
a sežral.
A on se sám a v slzách
a s vlčí mordou ve tmě,
v životě necítil tak opuštěný
a chtěný.
Publikoval(a):
Cínový Vojáček, 20.8.2013