Anotace: hmmm 012

.

.

.

.

Postávajíc na odstřel v propadlé nížině
jako štvaná zvěř, vyhlíží kulku…
strážíme pozice, dráždíme vosy
domáhajíc se žihadla, hájící frontu…

v uniformě nesmyslné, válčíme za cizí krev
za ideály nemocných, pro železné hlavně terč….
krčíme se v údolí, ze všech stran pálí
vzduchem smrští smrt, jenž, hranice chrání….

ve valčíku olova, nouzového pásma
zahnáni do kouta se modlíme k bohu…
jak rozhřešení uvadá, při symfonii výstřelů
Já, hrdina, okupant, též, poklekám k zemi…

.

.

.

.

.

Publikoval(a): T.z.M., 20.8.2013