Anotace: Nahé já.

Nespočetná čajová konvice
jde mi dnes do srdce
svět otevřel se jakoby

plasticky zvoní zvony nad námi

usedám k hovoru
který se mě zdá se netýká
začnu si povídat
přírodní lyrika

u jezu hučení
v hlavě bzučení

stálý úsměv na tváři
čajové listí oči prozáří

vnímám sebe a druhé naplno
po obloze přesouvá se
absurdní letadlo

počkám tu pod lípou ještě chvíli
možná uvidím tančit
křehoučké víly

dnes nejspíš nebudu spát
čajová noc s měsícem ve dlani.

Publikoval(a): Mochomůrka, 23.8.2013