Anotace: Smutek

Temno ji obklopuje kolem její duše,
smutek a žal ji v žilách koluje,
šrám ji krvácí od otcovi kuše,
a tisíce otázek v krvi pluje.

Proč, proč tento večer jen ?
Proč přišel jen opit?
Proč vůbec šel ven ?
Proč je zkažen tento lid ?

Když přicházel, uchopil ji,
pomoc jsem mu jen dát chtěla,
bohužel láhev Jacka, pil ji!
Proč jen ten šíp letěl kolem mého těla?

Utíkám pryč, skryta ve tmě,
jsem v lese za velkým kmenem,
připadám si vystrašena a na dně,
Proč mé jméno je mým jménem?

Řve, hledá mě, řve více,
bojím se že mě najde,
nedýchám, strach mi ochromil plíce,
Opit s kuší již do lesa jde.

Střílí do tmy,
krev stéká ze stromu,
sova si již nesplní své sny,
obrací se a jde pryč, jde do domu.

Pláči , slzy mi stékají,
mísí se s krví z rány,
staří dřevaři v lese ještě sekají,
Sovu již požírají dvě černé vrány.

Blíží se, bojím se, chci žít
zavírám oči, doufám v lepší den,
je to tady, budu svůj náhrobek mít,
a na něm vyryt len.

Přišli k ní s údivem,
v slzách a od krve ,
omdlívá pod tímto divem,
obum jim to srdce rve.

Dekou ji přikryjí,
odnáší do auta v náručí,
svými svaly a odhodláním ji kryjí,
probouzí se a v smutkem skučí.

Na gauči ve srubu, vzpomíná
včerejší večer se nestal,
absolutní nenávist se v ní vzpíná,
bohužel rána ukazuje že se stal.

Publikoval(a): index36, 30.8.2013