Anotace: Dneska psáno. Chyba matky jenž předem odsoudila svýmm činem své dítě k záhubě ve vlnách.

Chtěl si mne smáčet,
chtěl jsi se mnou vláčet.

To tehdy, když vlny mne omyly,
to tehdy, když spolu jsme mluvili,
to tehdy, když mněl jsi mne rád,
to tehdy, když byl jsi více než kamarád.

Spomínám, jak stebou být jsem chtěla,
vzpomínám, jak jsem se chvěla,
jak jsem se chvěla,
když vlna omývala naše nahá těla.

Když v tom všem radování,
vlnami omývání,
dvě těla v jedno se spojí,
já chtěla být hračkou tvojí.

Z radosti ve vlnách,
do srdce on mi sáh,
dítě jsme splodili,
šťastni sme byli.

A jak to bývá,
v příběhu zápletka se zkrývá.

Tu vlna přišla osudná,
ta vlna krutá a ostudná.

On dotáhl mne na pobřeží,
jeho hrudník se zvedal s těží,
on myslel, že bůh ho střeží.

Tu vzdaluje se dál a dál,
anděla on postrádal.

Křičím a pláči,
já chtěla bych zemřít radši.

Vlna ho unáší pryč,
v tom si beru tyč,
snažím se ho vytáhnout,
však s tělem jeho nelze hnout.

Už mrtev jest,
aspoň že zůstala mu čest,
prohlásil farář na pohřbu jeho,
tělo mé zas hrozně se chvělo.

Tak dívka mladá,
jenž mněla ho ráda,
teď dítě jeho čekávám,
den po dni u hrobu sedávám.

Jak mohu dítě vychovat,
já kuli němu musela se lásky vzdát.

Dobrou matkou musím být,
s dítětem jeho musím žít.

Však nelze mu odpustit, co stalo se,
kuli jemu ztratila jsem tě.

S tím nedovedu se smířit,
jsem nucena k útesům zamířit.

Dítě se na mne podívá,
jako bych tě v něm viděla.

Nesmím tě ztratit po druhé,
dítě mé krásné ubohé. (dítě mé ubohé,manželu mému podobné)

Ty za nic nemůžeš,
ty život býti chceš.

Tys to nezavinilo,
to mé pomoci dostatek nebylo.

Dítě mé, teď se projdeme.

Do sirotčince já tě dám,
vyrůstat budeš tam.

O matce slýchat nebudeš,
ty hrob svůj ve vlnách nenajdeš.

Tu nebe se mračí,
žena zas k útesu kráčí.

Tu pod domněnkou viny,
koná hrozné činy.

Už skočila,
dítě své odsoudila,
žívot svůj ukončila.

Ach co jsis myslela matko špatná,
stala se chyba velká.

I dítě tvé,
ve vlnách zahyne.

Sirotčinec zrušen je,
dítě tvé teď topí se.

Stejně jak matka i otec´,
zemře nevinný chlapec.

Do vln je hozen,
vlnami pohřben.

Bude ti dobře mezi rodiči,
stejně jak oni, zemřeš teď i ty.

Kdyby nezabila se matka tvá,
vlna by tě nechala.

Matka to vše zavinila,
hroznou chybu učinila

Publikoval(a): Týna., 2.9.2013