474. V labyrintu zaprášených dveří
474. V labyrintu zaprášených dveří
Anotace: věnováno jednomu autorovi...
Nenašel jsem klíč
od těch dveří
kde jen sněží v hlavě
a já
promrzlý do morku kosti
ztratil jsem čas
na blbosti
do básní vkládám
kostky cukru ze zbytků své duše
a suše humor pokouším
rozčarovat
po pastvinách mysli
Podej vědro rtuti
já vypiji všechny mory světa
a na zadním sedadle bouráku
natřeného jen stětcem šedé barvy
přečkám křeče při upíjení vína
...a čí to vina?
a čí to spravedlnost?
spálit mosty
které jsem nepostavil
napsat básně
abych se neproslavil
nenašel jsem klíč
od těch dveří
kde stále sněží...
Publikoval(a):
Robin Marnoli, 13.9.2013