Anotace: láska

Zázrak zvaný láska
Duše Tvá mé v ústrety přichází,
naše láska je kotvou v příboji nesnází.
Duše má vstříc Tvé letí.

Duše je neznámá krajina,
co nikde nekončí a všude začíná.
Zdál se mi sen, v němž jsme ještě děti,
nevinné a čisté jako pramen,
z něhož se řeka zrodí,
jako měsíční paprsek,
co za mnou v noci chodí.

Stříbrem svým zazáří,
pohladí po tváři a vrátí se zpět,
tam, kde se zrodil,
by se, mléčnou dráhou, brodil.

Hvězdám je tam též vstup povolen.
Člověk, když je láskou vyzbrojen,
potkává denně tisíce zázraků,
ze země dosáhne nahoru do mraků.

Publikoval(a): nanyba794, 23.9.2013