Anotace: Bylo nebylo, co mě v půli zlomilo

žili byly já a ty,
z lásky jedli a pili,
o budoucnosti spolu snili,
báli se jen samoty.

Plni lásky, plni síly,
přepluli by oceán,
měli plno štěstí zhůry,
byly krásní jako porcelán.

ona by mu dala zrak,
on by za ní dýchal stále,
opravil by lodní vrak,
odplul by s ní do oblak.

bylo nebylo,
v lásce se zatmělo,
přišel nekonečný den,
a všechno se změnilo v pouhý smutný sen.

A jak to v životě chodí,
sklopil hlavu, do země hledí,
řekl jí tu pravdu pravd,
tím proklel burzy, zavinil nekonečný krach.

znala ta slova z jedné písně,
nevěřila že jí je do srdce také vtiskne.

Pro jednu pitomou holku,
pro pár nocí touhy,
podved jsem všechno o čem jsem snil,
věřila jsem že jen pro mne jsi žil.

Zalknutá v němotě,
spolknutá v temnotě,
upadla do smutku,
když řekl ji o svém skutku.

Nikdy jsem neznala,
jak v jedné minutě,
můžu stratit vše,
pro co jsem žila,kdo mi to lže?

v dálce slyšela jsem omluvy,
to neznělo jak výmluvy.
Kdo to v dálce prosí o šanci pouhou,
žij jsi s tou tvojí výhrou.

dala jsem ti moje celé srdce,
a co, klidně ho utop v každé řece.
dala jsem ti svoje tělo, oddané jen tobě,
a tys ochutnal jiné, v této drsné době.

pamatuju tvoje slova o pravdě,
nikdy nikdy bych tě nezranil, ani po svatbě.
měla bych se tomu smát,
jak lhal si stále, bavilo tě si semnou hrát.?

Tolik jsem ti věřila a celá se ti oddala,
přesvedčil jsi moje zklamání,
že už nikdy neuvěřím, v žádné vyznání.

co dál, co teď bude dál?,
tolik se bojím,
ovinul mě zoufalý šál,
sním se teď spojím.

nemohu s tím žít,
a dělat jakoby se nic nestalo,
nelze vedle tebe být,
a zapomenout co mě to vlastně potkalo.

jediné co teď ti musím říct,
musím tě nechat svou cestou jít.
zlomils mi kosti v celém těle,
na to není léčitele.

jdi a buď śtastný dlouze,
jdi beze mě, já chci žít v té touze,
kdy mohu vrátit čas kdys řekl mi tu pravdu pravd,
nic víc si nepřeji, jen toto chci pouze.

sbohem má jedinná lásko,
bude se mi hrozně smutně žít,
zbylas mi ty, moje čelní vrásko,
jak teď bez tebe každý den být.

veděls, že s tím nebudem schopni dál spolu být,
proč si nemlčel, mohlo to v tobě shnít,
co tě nutilo mi to povědět?,
to mě zabilo,že musela jsem se to od tebe dozvědět.!!

tolik to bolí,
jak zasypat ránu solí,
tolik se bojim,
že tohle neustojím.

jsi výtěz téhle lásky,
té ulhané paní krásky.
Prohra je konečná dohra,
já věřila že jsi má výhra.
V jednom jsem se přemohla,
že tě musím nechat jít,
kde se to ve mě vzalo,
nic už nezůstalo.
Jsem na sebe hrdá, že jsem to dokázala vypustit z mých úst,
dost mě to hlodá, je to doživotní půst.
at si vyhrál nebo ne,
je mi to jedno,
je to dvojitá prohra.
to v co se věřilo,
v pouhé minutě umřelo.
stálo ti to pro pár nocí touhy s jinou?,
zakopat všechno to včem byla naše síla?,
jen si žij s tou tvojí vinou,
pohřbyls vše v čem byla naše víra.
proč?????????????????????
jak si mohl???????
víš jak to strašně bolí?
radši mě umlať holí.
slíbil že bys to nikdy neudělal?
tak včem se stala chyba?
kdo tě tak očaroval?
zlomils mě v půli,
je ze mě troska,
už se nidky nenarovnám,
a to všechno kvůli?

pohřbils mě zaživa,
je ze mě žíjící mrtvola,
tak ti musím vyznat dík,
za tvůj těžký hřích.

sbohem!!!

Publikoval(a): brazzill, 23.9.2013